Moje první dětská knihovna

Při zařizování dětského pokoje se vyřádí především maminky. Hledají růžovou skříň pro holčičku nebo „autíčkovou“ postel pro chlapečka, boxy na hračky ladící s nábytkem, tapetu se zvířátky na zeď... Kam však půjdou knihy?

Než najdete ten správný kus nábytku pro jejich uskladnění, podívejme se spolu, na co je třeba si dávat pozor při první dětské knihovně.

1. První knihovna

Možná vás překvapí fakt, že už půlroční dítě by mělo mít svůj vlastní prostor s knihami. Miminko se v tomto věku pohybuje především lozením. Tento druh pohybu mu umožní dostat se všude tam, kam je mu dovoleno. I do své první knihovny. Knihy by měly být proto položeny v nejnižší poličce, aby si miminko mohlo vybrat jednu z nich, která ho zaujme. Postupně, jak dítě roste a začne chodit, knihy přibývají i do vyšších polic.

2. Otevřená nízká police

Ano, knihy lze uložit do krabic, pod postel, do stolku. Ale nejlepší volbou je otevřená police či skříňka, ze které si dítě dokáže samo vybrat oblíbenou knihu. Samozřejmě je třeba zohlednit i věk dítěte. Jak jsme již zmiňovali – miminko, které nechodí, by mělo mít knihy na nejnižší polici, starší dítě na vyšší. Důležitá je skutečnost, že dítě má možnost samostatně rozhodovat při výběru knihy bez pomoci rodiče, což jej také motivuje k jejímu čtení.

3. Uložení knih

Dítě si knihu vybírá podle titulní stránky. Právě ta je při výběru knihy pro dítě nejdůležitější. Buď jej obrázek zaujme a dítě po knize sáhne nebo naopak. Proto je velmi důležité, aby byly knihy v dětské knihovně uloženy tak, aby dítě vidělo obálku knihy. Zároveň si trénuje paměť - zjišťuje, že kniha s takovým obrázkem ukrývá v sobě známý příběh.

4. Méně je někdy více

A platí to iu knih. Stává se vám, že vaše ratolest dostane na Vánoce či narozeniny spoustu dárků, se kterými si však vůbec nehraje? Jste z toho zklamáni? Je to z toho důvodu, že dítě se nedokáže soustředit na velké množství podnětů. Totéž platí iu knih. Dětská knihovna nemusí být plná knih. Jednoletým batolatům stačí 4 - 5 oblíbených kousků, dvouletým 8 - 10. Děti se při omezeném počtu lépe soustředí na výběr knihy, ale také na samotné čtení.

5. Pasivní vs. aktivní čtení

Je vaše dítě pasivním či aktivním čtenářem? Jaký je v tom rozdíl? Většina rodičů vybere knihu pro své dítě a ukazuje mu v ní obrázky, které spojují s otázkami „Co to je?“ nebo „Jak dělá havko?“. Dítě poslouchá rodiče a pasivně odpovídá na jeho otázky. To je pasivní čtení. Aktivní čtení dává čtenáři prostor. Děťátko si samo vybere knihu a ukazuje v ní na předměty či situace, které ho zajímají. A rodič mu o nich vypráví. Takový druh čtení dítěti v budoucnu pomůže lépe se orientovat v textu a číst s porozuměním.

Pomohli jsme vám pochopit „čtenářský“ svět vašeho drobečka? Nejdůležitější rada na závěr - jen když bude pro rodiče čtení samozřejmostí, bude samozřejmostí i čtení pro jeho dítě. A co vy? Vidělo vás vaše dítě sáhnout po knize?