10 nejčastějších otázek o dětském soplíku

Podzimní měsíce přinášejí zvýšenou pravděpodobnost nachlazení a soplíků u dětí. Tento článek se zabývá nejčastějšími otázkami týkajícími se dětských soplíků, jejich příčinami, léčbou a prevencí, aby pomohl rodičům lépe pochopit, jak se vyrovnat s těmito běžnými zdravotními problémy.

Příchod podzimu a změna teplých slunečných dnů na sychravé s sebou přináší i obavy rodičů, že je opět čeká koloběh nemocí u svých dětí. Nástup do kolektivu po 2 měsíčním volně spolu se změnou počasí jsou ideální faktory, aby viry a jiné mikroorganismy nastoupily v plné zbroji a začaly nám znepříjemňovat život.

Nejčastěji nám na dveře klepe první soplík, který pak jde ruku v ruce s kašlem a zvýšenou teplotou. Pojďme si dnes zodpovědět 10 nejčastějších otázek o dětském soplíku, které trápí rodiče.

1. Co je to „soplík“?

Rýma „soplíky“ resp. výtok z nosu je často spojen is ucpaným nosu, není to nemoc, ale příznak onemocnění horních cest dýchacích - nachlazení.

2. Mé dítě je stále nemocné. Je to normální?

Klasicky se udává, že dítě v předškolním věku může mít během roku 6-8 epizod infekce s lehkým průběhem. Dokonce rýmu může mít zdravé dítě až 12x během roku. Z toho vyplývá, že klasické „soplíky“ může mít opravdu dítě každý měsíc. Je pochopitelné, že rodiče jsou zoufalí, jelikož jde dítě z jedné chorobné epizody do další a dní strávených v předškolním zařízení je opravdu minimum. Všechno toto je však normální reakce potřebná k budování imunity dítěte. Dítě si při procházení každé nemoci buduje imunitní paměť.

3. Co způsobuje vznik soplíků?

Nejčastější příčinou vzniku rýmy „soplíků“ je virová infekce. Odhaduje se, že těchto původců je cca 200 druhů. Samozřejmě ne všechny se vyšetřují, proto i když rodiče chtějí vědět konkrétního původce, ne vždy je to možné zjistit. Nejznámější typy, se kterými se běžně v pediatrické praxi setkáváme jsou adenoviry, rinoviry, RSV viry. Samozřejmě jsou i bakteriální infekce, ale v mnohem menším zastoupení, proto k tomuto faktu musíme přihlížet i při volbě léčby daného onemocnění. Nejčastější ,,tzv. školkařský“ zástupci jsou moraxely, streptokoky, hemofily.

4. Proč je mé dítě vždy nemocné jen na podzim a v zimě a ostatní část roku je zdravé?

Faktorů, které to ovlivňují je víc. V první řadě je to počasí. Suché a chladné počasí mají viry velmi rádi. Zůstávají tehdy déle na površích a ve vzduchu a také je nižší obranyschopnost sliznic. No a dalším důvodem je samozřejmě větší kulminace mikroorganismů z důvodu návštěv kolektivních zařízení.

5. Co znamená barva soplíků? Je rozdíl v infekčnosti nebo v léčbě?

Soplíky opravdu mohou mít různou barvu. Od průsvitného (čirého), žlutého, zeleného až po zkalený. To jakou barvu soplů dítě má ovšem neurčuje původce onemocnění a ani léčbu.

6. Které soplíky jsou nejhorší a nejvíce infekční?

Teď asi mnohé překvapím, ale nejhůře nejsou žluté a zelené sople, ale právě naopak průsvitné. A teď se ptáte proč? Odpověď je jednoduchá. Právě při začínajícím onemocnění, kdy je dítě nejvíce infekční, bývá průsvitný soplík. Dítě často kýchá a kašle a tím se infekce snadno šíří dál. Naopak barevná změna sekretu odpovídá tomu, že imunitní systém se aktivoval a bílé krvinky (leukocyty) již plní svoji funkci.

7. Jak rozpoznat alergický sekret z nosu od infekčního sekretu? Tuto otázku si kromě rodičů klade určitě i mnoho pedagogů v předškolních a školních zařízeních.

Pokud dítě nemá absolvované odborné vyšetření, kde následně lékař vystaví potvrzení, můžeme se přidržovat jistých bodů. Vždy je třeba sledovat sezónní výskyt příznaků. Nejčastěji se objevují v konkrétních měsících v roce a rodičům si kážeme značit do kalendáře případný výskyt příznaků. Samozřejmě také to nemusí být jednoznačné, zvláště u dětí, které mají alergii na celoroční alergeny, což však bývá méně časté.

Mezi typické příznaky alergické rýmy patří také svědění a výtok z očí, svědění nosu. Také se tyto příznaky vyskytují v průměru 6-8 týdnů. Naopak u klasické rýmy jsou příznaky trvající v průměru 10-14 dní a kromě rýmy je typický kašel, bolesti v krku či zvýšená teplota.

8. Nejlepší léčba - rychlá a efektivní?

Opět vás zklamu nic zázračného neexistuje. Základem léčby je odstraňování sekretu z nosu. Ideální je, když ví dítě, co nejrychleji správně smrkat nos. Pokud neumí nosní sekret odsajeme podle potřeby. Už dávno neplatí, že odsávání škodí, právě naopak. Ale pozor! Třeba to dělat správně. Několikrát denně se používá izotonická mořská voda, která hlen rozředí a zajistí nám snazší odsátí nebo vysmrkání nosního sekretu. Následně, pokud má dítě ucpaný nos a diskomfort např. při jídle nebo spaní podáváme nosní kapky (dekongestiva). Třeba si však dát pozor. Tyto kapky se nemohou používat déle než 7 dní. Pokud má dítě oteklou nosní sliznici a ucpaný nos můžete sáhnout i po hypertonických roztocích při toaletě nosu. Také, pokud Vaše dítě spolupracuje, ideální způsob je i proplach nosu (konvičkování). Způsob si můžete vybrat sami, co vám nebo vašemu dítěti vyhovuje nejvíce.

9. Víte jak správně foukat nos?

Ano pro někoho možná úplná banalita. Ale pozor! Opravdu většina Slováků si svůj nos fouká „Špatně“. Základ správného vyfoukání nosu je, že vždy foukat jen jednu nosní dírku. Druhou dírku přidržíme. Následně dírky vyměníme. Na zředění nosního sekretu je předtím ideální jej rozředit roztoky jak jsem psala výše.

10. Mohou vzniknout komplikace z obyčejného ,,soplíka?“

Bohužel, ano mohou. Zejména pokud není realizována důkladná toaleta nosu. Pokud se hustý, lepkavý hlen neodstraní, mohou z toho vzniknout komplikace. Mezi nejčastější komplikace patří záněty vedlejších nosních dutin a středního ucha, laryngitida či zánět průdušek. U těch nejmenších dětiček jsou to i potíže s papáním – zejména sání mléka při kojení a z kojenecké láhve a také problémy se spánkem.

11. Kdy vyhledat lékaře?

S běžnou rýmou tedy „soplíkem“ není nutné jít k doktorovi. Dítěti je třeba zajistit klid, dostatek tekutin, odpočinek, pestrou stravu, důkladnou toaletu nosu. V případě zvýšené teploty podat antipyretika při teplotě nad 38,5 °C. Objeví-li se bolest uší a výtok, ztížené dýchání, horečka více než 3 dny nebo opakující se po intervalu bez horečky, bolest v krku více než 5 dní, rýma více než 2 týdny, dlouhotrvající kašel nebo kašel silné intenzity absolvujte lékařské vyšetření. Pokud má vaše dítě příznaky dehydratace, opakovaně zvrací, je malátné a spavé, nepije dostatek tekutin, nemočí dostatečně, má ztížené dýchání, horečku nad 38°C a je mladší 3 měsíců ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

Doufám, že vám tyto informace budou nápomocné a že se vám a vašim dětičkám budou onemocnění během roku co nejvíce vyhýbat.