Aktivity pro zdravý rozvoj grafomotoriky 

Grafomotorika představuje základ pro rozvoj písma a dalších jemných motorických dovedností u dětí. V tomto článku přinášíme užitečné rady a tipy pro aktivity, které podporují zdravý grafomotorický vývoj. Jednoduchá grafomotorická cvičení a aktivity jsou navrženy tak, aby rozvíjely jemné motorické schopnosti a poskytly jim pevný základ pro pozdější písemné dovednosti.

Grafomotorika je důležitá dovednost, která se podílí na gramotnosti, kreativitě a sebevyjádření dětí. Jak můžeme podpořit zdravý rozvoj grafomotoriky u našich dětí? Tyto tipy a rady můžete vyzkoušet doma nebo ve školce.

Proč je grafomotorika důležitá?

Grafomotorika je součástí jemné motoriky, která zahrnuje všechny drobné a přesné pohyby, které provádíme například při zapínání knoflíků, stříhání nůžkami, vázání šňůrek nebo pletení copů. Jemná motorika je nezbytná pro mnohé každodenní činnosti, které vyžadují dovednost, koordinaci a kontrolu.

Grafomotorika je specifická oblast jemné motoriky, která se zaměřuje na psaní a kreslení. Tyto činnosti vyžadují nejen dobrou motoriku, ale také zrakové vnímání, prostorovou orientaci, paměť, pozornost a logické myšlení. Grafomotorika je proto úzce spojena s kognitivním a emocionálním vývojem dítěte.


Kdy se grafomotorika formuje?

Grafomotorika se začíná formovat už v raném dětství, kdy dítě začíná čmárat na papír, zeď nebo do písku. Tímto způsobem se dítě učí ovládat své ruce, prsty a psací nástroje. Postupně se jeho čmárání stává záměrným a složitějším. Dítě začíná kreslit jednoduché tvary, symboly. Kreslení je pro dítě nejen zábavou, ale také způsobem, jak se vyjádřit, komunikovat a učit se.

Psaní je další úroveň grafomotoriky, která se začíná rozvíjet v předškolním věku. Psaní je složitá činnost, která vyžaduje nejen motorické, ale také jazykové a pravopisné dovednosti. Psaní je pro dítě nejen způsobem, jak zaznamenat informace, ale také jak se rozvíjet, tvořit a učit se.

Zdravý rozvoj grafomotoriky je proto klíčový pro úspěšnou školní přípravu a vzdělávání dítěte. Grafomotorika ovlivňuje nejen jeho schopnost psát a kreslit, ale také jeho sebevědomí, seberealizaci a seberozvoj.

Jak podpořit zdravý rozvoj grafomotoriky?

Zdravý rozvoj grafomotoriky závisí na mnoha faktorech, jako jsou genetika, zdravotní stav, prostředí, stimulace a motivace. Některé děti se učí psát a kreslit snáze a rychleji, jiné potřebují více času a pomoci. Důležité je respektovat individuální tempo a potřeby dítěte a podporovat jej v jeho snahách.


Aktivity pro rozvoj grafomotoriky

Existuje mnoho způsobů, jak můžeme rozvíjet grafomotorické dovednosti dítěte doma nebo ve školce. Zde je několik tipů, co dítěti nabídnout, aby ho aktivity s rukama bavili a dělalo je rádo:

1. Psací a kreslící nástroje - tužky, pastelky, fixy, křídy, štětce, prstové barvy, vodové barvy, barvy v tubě, jemné voskovky, lepidlo, nálepky, šablony a podobně. Nechte dítěti volnost při výběru a používání těchto nástrojů. Učte dítě, jak správně držet a používat psací nástroje, jak pečovat o ně a jak je ukládat.

2. Různé materiály, na které může psát a kreslit – papír, karton, dřevo, sklo, kámen, písek, sníh, zrcadlo, tabule, magnetická tabule, křídová tapeta, dotyková obrazovka a podobně.

3. Podněty, které dítě inspirují k psaní a kreslení - časopisy, plakáty, pohlednice, fotografie, obrázky, komiksy, písmena, čísla, symboly, značky, loga, mapy, plány, pozvánky, dopisy, básně, příběhy, hádanky, hry, písně, říkanky. Učte dítě, jak rozumět a interpretovat tyto podněty a jak se jimi inspirovat.


4. Činnosti v domácnosti, při kterých si bude trénovat jemnou motoriku - loupání uvařeného vajíčka, mletí ručním mlýnkem, hnětení těsta, vykrajování koláčků z těsta formičkami, solení, přesýpání surovin z nádoby do nádoby, motání nitky či vlny, pukání bublinkové fólie, ždímání houby, ruční vytlačování šťávy z citrusových plodů, zapínání knoflíků na oblečení, vhazování mincí do pokladničky

5. Aktivity, které rozvíjejí jeho grafomotorické dovednosti - uvolňovací a rozcvičovací cviky pro ruce, prsty a zápěstí, jako jsou například přetáčení rukou, proplétání prstů, tlačení prstů, třes rukou, tleskání, tření dlaní, masírování prstů, rozevírání a ohýbání prstů dlaně, do vzduchu, po zádech...

Pokud máte pocit, že navzdory snaze dítěte i vaší snaze má dítě potíže s připraveností na psaní, požádejte o radu speciálního pedagoga nebo dětského psychologa.

Přečtěte si také článek 7 mýtů o dětské kresbě.