Co dělat, když moje dítě stále ještě nemluví?

Pokud vaše dítě ještě nezačalo mluvit, nezoufejte. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a předtím, než začne používat slova, musí zvládnout několik důležitých prekurzorů řeči. Tyto dovednosti, jako je oční kontakt, společná pozornost, používání gest a rozumět stálosti objektu, jsou klíčové pro pozdější verbální komunikaci. V článku naleznete užitečné tipy, jak tyto schopnosti trénovat, a tím podpořit rozvoj řeči vašeho dítěte hravou a zábavnou formou.

Největší strach o řeč dítěte mají rodiče pokud jejich dítě ještě vůbec nezačalo mluvit. V nedávné době je toto stále častější důvod k návštěvě logopedické ambulance. První slova mají děti začít používat kolem 12 měsíců, má-li však dítě 18 měsíců a stále neřeklo svá první slova, rodiče mají obavu o jeho vývoj a často tehdy začnou číst rady na internetu a zkoušejí podle nich dítě „rozmluvit“.

Dítě však nezačne používat první slova, pokud u něj nejsou přítomny všechny prekurzory řeči. Prekurzory řeči jsou schopnosti, které musí dítě ovládat ještě předtím než začne verbálně komunikovat. Pokud vaše dítě ještě nezačalo používat slova, zkontrolujte jeho prekurzory řeči a popřípadě je začněte trénovat, to může být cesta k úspěchu.

Velmi důležitý raný prekurzor řeči je oční kontakt s komunikačním partnerem. Pokud se dítě na vás nepodívá, když něco chce, je třeba začít trénovat právě oční kontakt. Například si dáváme předměty, které dítě chce, ke tváři, aby se nám podívalo do očí nebo děláme směšné grimasy abychom dítě zaujali.

Dalším důležitým prekurzorem je společná pozornost s dítětem. Znamená to, že dítě chce s námi trávit čas při aktivitě nebo nás při ní potřebuje. Nejlepší aktivity pro trénování společné pozornosti jsou houpání, vyhazování dítěte nad hlavu, točení, foukání bublin.

Pokud už dítě chce při aktivitách s námi trávit čas, je důležité naučit jej výměnu rolí. Výměna rolí znamená, že jednou aktivitu udělá dítě a potom dítě čeká než aktivitu udělá rodič. Například při tleskání - zatleskám já, počkám než zatleská dítě, dítě počká než zatleskám já..... nebo stavění věže z kostek - jednu kostku dám já, pak položí kostku dítě a pak zase já a tak dále.

Velmi důležitý prekurzor řeči je používání gest. Je velmi prospěšné, když rodič používá gesta a učí dítě používat gesta. Základní gesta jsou ukazování na předmět (prstem, rukou), ukazování předmětu v ruce, žádání předmětu od nás a podávání předmětu. Existuje však mnoho jiných gest, které mohou rodiče používat například: papá, ano, ne, gesta zvířat, činnosti znázorněné gestem (dlaň na tváře při slově hají, mnutí rukou při slově mýt...)

Před nástupem prvních slov dítě musí pochopit také stálost objektu. To znamená, že rozumí tomu, že daný předmět existuje i tehdy, když ho dítě nevidí. Trénovat to můžeme schováváním hraček před očima dítěte, které nejdříve odkrýváme a poté očekáváme, že je odkryje i dítě. Takže dítě začne hledat předměty po pokoji nebo je začne schovávat a chce aby je rodič našel.

Kromě zmiňovaných prekurzorů by ještě u dítěte měla být přítomna funkční hra s předměty (česání panenky, parkování aut do garáží, dát medvídka spinkat).

Pak jsou důležité prekurzory, u kterých se dítě učí zacházet s artikulačními orgány, to znamená, že dítě zkouší žvatlat (mamama, bababa...) a zkouší po nás opakovat slova (verbální imitace).

Všechny prekurzory řeči bychom s dítětem měli trénovat během hry, aby učení bylo pro dítě zábavné. Držím palce!