Noční můry a děsy u dětí: jak jim porozumět a co dělat, když se v noci objeví

V noci se dítě vzbudí s křikem. Kopě a pláče. Ne a ne ho utěšit. Nakonec usne a ráno se vzbudí vysmáté jako sluníčko. Na nic si nevzpomíná. Byla to noční můra či noční děs? Jaký je mezi nimi rozdíl? Co je jejich spouštěčem? A jak můžu svému dítěti pomoci? Dozvíte se v tomto článku.

Než si vysvětlíme, co může tyto nepříjemné situace vyvolávat a jak je zvládat, je dobré vědět, jaký je rozdíl mezi noční můrou a nočním děsem.

Noční můra

Vyskytuje se nejčastěji ve druhé polovině noci a to během REM fáze (Rapid Eye Movement). Dítě si sen může pamatovat i po probuzení. Probuzení doprovází pláč. Dítě se nás dožaduje a je vyděšené. Důležité je, že nás vnímá, když s ním komunikujeme.

Noční můry se objevují v předškolním věku (4+). Souvisí to s prudkým rozvojem fantazie, představivosti a imaginace.

Noční děs

Vyskytuje se nejčastěji v první polovině noci. Je spojen s hlubokou fází spánku. Dítě může mít otevřené oči, ale nevnímá naši přítomnost. Může se od nás snažit utéct, může nás odtlačovat nebo křičet, když se ho snažíme obejmout a uklidnit. Dítě většinou hlasitě křičí, často kope kolem sebe, jako by prožívalo velký hněv. Nevnímá nás. Zklidnění dlouhou dobu nezabírá, křik a kopání se mohou stupňovat až má dítě potřebu utéct z postele. Ráno si dítě nic nepamatuje.

Noční děs berou rodiče mnohem hůře než děti, které si tuto 10-15 minutovou etapu nepamatují a ráno se usmívají jako sluníčka. Je to zejména z pocitu bezmocnosti při utišování dítěte. Noční děs se může objevit již v 18 měsících života dítěte.

Co způsobuje tyto stavy?

Přesné důvody neznáme. Vědci však zjistili, že jedním z faktorů, které způsobují noční děsy a můry je genetika. Je proto pravděpodobné, že se dané noční situace objeví spíše u dětí, jejichž rodinný příslušníci v dětství zažívali zmíněné stavy.

Noční můry a děsy můžeme pozorovat i během výskytu některých z těchto situací:

Noční můry

• odloučení od rodičů, po hospitalizaci v nemocnici, během separační úzkosti, po dlouhém a častém sledování TV, mobilu nebo počítače, po strašidelném rozhovoru nebo obrázku či filmu, po nepříjemném zážitku/zkušenosti, ze strachu ze stínů, zvuků, tmy

Noční děs

• přetížení, velká únava, narození sourozence, velké změny (ukončení kojení, vyloučení denního spánku), v období častějších konfliktů s rodiči, časté sledování TV, stres

Dětské emoce na sebe vezmou podobu představ. Pokud dítě ublížilo svému sourozenci, v noci se mu může zdát o příšeře, která ho pronásleduje. Je to z toho důvodu, že dítě se po zbytek dne cítilo jako „špatné“ a nedokázalo tento pocit přijmout. Tímto způsobem vrhá agresivitu pryč od sebe: „On nebyl agresivní, ale ta příšera.“ I z tohoto důvodu je dobré, když dětem připomínáme, že občas se na někoho zlobíme, uděláme věci, na které nejsme pyšní, ale kvůli tomu nejsme špatní.

Jak těmto stavům předcházet?

Základem je večerní rozhovor (rekapitulace dne). Mluvte s dítětem o tom, co bylo pro něj přes den těžké. Co se mu nepodařilo. Z čeho je smutné. Co by chtělo udělat jinak. Co ho tíží. Ať to před spánkem dostane ze sebe ven. S menšími dětmi si můžete určit jedno plyšové zvířátko nebo panáčka, který všechno dětské trápení spapá, tzv. „žrout trápení.“ Děti si mohou svůj den i nakreslit a ty starší, mohou své potíže napsat na papír, který zamknou někde do krabičky. Snažte se rozhovor ukončit vděčností (za což jsem dnes vděčný) nebo pozitivní vzpomínkou dne. Velmi účinnou prevencí a řešením je vypustit sledování pohádek a hraní her na počítači či mobilu.

Jak reagovat na zmíněné noční stavy?

Základem je zůstat v klidu a snažit se přistupovat k dítěti s chladnou hlavou. Klidným hlasem spíše utěšíte své dítě a pomůžete mu přejít do další fáze spánku (pomůže objetí, hlazení, šeptání, houpání v náručí). Je třeba vnímat, co se dítěti líbí a co ne. Na dítě, které prožívá noční děs, nekřičte a nezlobte se na něj. Nedokáže na povel přestat a nedokáže si s tím ani samo poradit. Jeho chování vypadá jako záchvat hněvu, ale ve skutečnosti jsou tyto děti v polospánku. Jsou uvězněny mezi dvěma spánkovými fázemi. Neuvědomují si své chování. Náš křik, hněv či panika, situaci mohou jen vyhrotit.

Zajistěte, aby bylo vaše dítě v bezpečí (např. aby nespadlo z postele, když sebou hází, kope nebo chce utíkat). Pokud se dítě po snu bojí, zapněte mu noční světélko. Zůstaňte chvíli u něj. Poslechněte si ho, pokud vám chce o snu říct a následně mu můžete povídat o něčem pěkném, o něčem co má rádo. Můžete mu zazpívat jeho oblíbenou písničku nebo říct pohádku. Ráno se zamyslete nad příčinou vzniku těchto nočních stavů.

Pokud jsou děti přetížené, zkuste zařadit jeden kratší odpolední spánek nebo zpomalte při aktivitách, které vedou k odpočinku mysli a těla (malování, skládání, čtení knihy).

• Vyhýbejte se na čas velkým emotivním zážitkům.
• Pokud je příčinou narození sourozence, pokuste se rozdělit svou pozornost a dát ji i staršímu dítěti. Zapojte ho do péče o mladšího sourozence, aby měl pocit důležitosti a častěji mu vyjadřujte lásku.
• Pokud se děsy a noční můry opakují, můžete si vytvořit spánkový deník. Značte si do něj denní aktivity, chování dítěte během dne, jeho polední spánek nebo odpočinek, vývoj, jídlo, TV a večerní spánek.
• Špatné sny může dítě nakreslit na papír. Následně ho může zmuchlat a zahodit. Pokud se mu zdálo o příšeře, může ji na papíře zesměšnit nebo ji přetvořit na něco hezkého. Pokud nerado kreslí, můžeme mu pomoci dokončit špatný sen fantazijním rozhovorem. Do snu může vstoupit superhrdina, který příšeru odežene. Můžeme také do rozhovoru vnést prvky humoru (smích pouští do těla oxytocin, který uvolňuje napětí). „Příšera dostane příšernou rýmu a z nosu jí budou vylétávat bonbóny.“
• Pokud se dítěti zdá o příšerách, můžete je odehnat imaginárním sprejem, dát dítěti talisman, naučit ho uklidňující básničku nebo mantru (více se dozvíte v článku o spaní).
• Zkuste se zamyslet, jaké pohádky čtete dětem. Nahraďte klasické pohádky pozitivními pohádkami s jednoduchým a pěkným dějem.

Kdy vyhledat odborníka?

• Když se děsy a můry vracejí několikrát do týdne.
• Když křik trvá více než půl hodiny a dítě nedokážeme utišit.
• Když se kromě nočních stavů objeví změna zdravotního stavu nebo chování (dítě je více agresivní, úzkostlivé, apatické, nekomunikuje).

Rozdíl mezi noční můrou a noční děsem je, že při noční můře nás dítě vnímá, při nočním děsu je dítě v polospánku. Noční můra se objevuje ve druhé polovině spánku a je charakteristická pro děti v předškolním věku. Souvisí to s prudkým rozvojem fantazie. Noční děs může být přítomen již od 18 měsíce. Dítě si ráno nic nepamatuje.

Pokud se u dětí objeví noční můra nebo děs, základem je zůstat v klidu. Snažit se klidným způsobem dítě utišit a pomoci mu přejít do další fáze spánku. Soustředit se na bezpečí dítěte. Pokud se dané jevy opakují, pokuste se hledat jejich příčinu.