Objevte techniky ke zvládnutí sourozeneckých konfliktů

Konflikty mezi sourozenci jsou součástí života, ale jako rodič můžete ovlivnit jejich průběh a pomoci dětem najít konstruktivní řešení. V tomto článku objevíte způsoby, jak na to.

Každý rodič touží po tom, aby jeho děti spolu vycházely, aby byly k sobě slušné, respektovaly se a měly se rádi. Nicméně, jako při jiných vztazích, i milující sourozenci mívají špatné dny a zažívají konflikty. Je to naprosto normální a přirozené. Jde totiž o to, že se navzájem proti sobě utkají dvě různé potřeby či očekávání.

A tady začíná náš důležitý úkol, naučit své dítě:

  1. vyjádřit svou potřebu
  2. vyjádřit své emoce respektujícím a sociálně přijatelným způsobem
  3. ochránit si vlastní věci

Představím vám 3+3 techniky od Loreny Seidel, které vám dopomohou ke zlepšení sourozeneckých vztahů.




Pro rodiče:

1. Zachovejme si nestrannost.

Bez ohledu na to, kdo začal, zůstaňme nestranní. I když se jedná o malého bezbranného kojence, který se teprve  začal plazit nebo batole, které teprve začalo chodit. Věřte, že v hluboké podstatě věci má přičinění i ono. Jednoduše se zde zjevilo a najednou je všechno jiné. Musí se dělit o pozornost, o čas rodičů, o hračky…

Na konflikt proto zareagujme takto: "Jak vám mohu pomoci?"

2. Rozdělme je.

Pokud si sourozenci fyzicky ubližují nebo se k tomu schyluje, rozdělme je.

Na konflikt proto zareagujme takto: "Vypadá to, že si potřebujete od sebe odpočinout."

3. Přenesme zodpovědnost.

Pokud se fyzicky ani slovně nenapadají, řešení problému ponechme na nich. Věřte, že to vyřeší dříve, než když zasáhneme my, dospělí.

Na konflikt proto zareagujme takto: "Věřím, že vy dva to spolu zvládnete vyřešit."

Tip: Pokud děti pošlete řešit konflikt ven, ve většině případů máte vyhráno, protože změna místnosti a vzduchu funguje jako kouzlo, najednou jsou děti zaujaté něčím jiným a také zapomněli, proč měli jít ven.




Pro děti:

Tyto techniky učíme děti, když jsou starší (orientačně od 3+). Každou techniku dítěti vysvětlíme (například na rodinných setkáních, kde si to děti mohou nacvičit v rolových hrách).

1. Můžeš sourozence ignorovat.

2. Můžeš odejít od toho, co se ti nelíbí, když sourozenec dělá.

3. Můžeš požádat o pomoc, když si nevíš rady.

Dítěti konkrétními příklady vysvětlíme, co všechno může dělat během konfliktu. Tady považuji za důležité zopakovat si domácí pravidla (tedy to, co v naší rodině tolerujeme a co už je za hranicí naší tolerance). Je dobré, když se tato pravidla sepíší a vyvěsí na viditelné místo. Pravidla představují výchovné hranice a platí nejen pro děti, ale také pro nás rodiče.

Pro inspiraci vám uvedu naše domácí pravidla.

  • Chováme se k sobě laskavě, s úctou a respektem (neubližujeme si, nenadáváme si, nevysmíváme se, neurážíme se...).
  • Chováme se k druhým laskavě, s úctou a respektem (neubližujeme druhým, nenadáváme jim, nekřičíme po druhých, nevysmíváme se...).
  • O své věci se starám (neničím věci, nenechávám je ležet na zemi...).

Aby to všechno děti pochopily, je třeba si s nimi hodně povídat a dokola jim připomínat pravidla i zmíněné techniky. To, že děti poruší pravidla, na to je třeba se připravit. Mysleme na to, že občas je porušíme i my sami, když místo laskavého tónu na dítě křičíme.

A proto další důležitou technikou/dovedností při řešení konfliktů je omluva. Měli bychom jít dětem příkladem a ukázat, co udělat, když porušíme pravidla. Jak probíhá taková omluva a co při ní  říct? Proč nejmenší děti do omluvy nenutit, ale důvěřovat zrcadlícím neuronům v jejich mozku? O tom si povíme jindy.