5 mýtů o vývoji dětské řeči 

V tomto článku se logopedička Lea Krčmáriková věnuje nejčastějším mýtům o vývoji řeči u dětí, které jsou stále rozšířeny mezi rodiči a způsobují jim zbytečné obavy. Vysvětluje, proč tyto mýty nejsou pravdivé a poskytují odborné rady na podporu správného jazykového rozvoje dětí.

Mezi rodiči dětí stále kolují mýty a nepravdivé informace o vývoji řeči a vyvolávají množství otázek a starostí. V tomto článku se dnes pokusíme vysvětlit a objasnit nejčastěji mýty s nimiž se v praxi logopedé setkávají. 

1. Bilingvismus zpomaluje vývoj řeči a způsobuje zpoždění ve vývoji řeči. 

Tento mýtus je ve slovenské společnosti stále velmi rozšířený.   Přesto v dnešní době vzniká stále více smíšených manželství. Kromě toho je stále častější i intenční bilingvismus, kdy se rodiče vědomě rozhodnou, že jeden z nich bude mluvit s dítětem cizím jazykem, nebo dají dítě do mateřské školky či školy, kde se vyučuje cizím jazykem. Okolí často soudí a zpochybňuje toto rozhodnutí rodičů.   Samozřejmé existuje několik pravidel, která je dobré při bilingvní výchově dodržovat, avšak nejnovější výzkumy poukazují spíše na výhody bilingvní výchy.   Mnoho studií dokazuje, že mozek bilingvních dětí má více vytvořených neuronových sítí. Dokázalo se také, že bilingvní děti dosahují vyšší kognitivní úrovně u některých úkolů a také jsou kreativnější v jazykových úkolech. 

2. Chlapci nemusí začít mluvit do tří let.

Na základě některých výzkumů se dokázalo, že chlapci se zpožďují ve vývoji řeči oproti dívkám, ale rozdíl je počítán v měsících, určitě ne v letech. Není na místě čekat do třetího roku života dítěte s návštěvou logopeda. Rodiče se někdy spokojí s tím, že jim babička nebo dědeček řekne: I ty jsi začal povídat až ve čtyřech letech... A křestní máma, ta šla do školy a ještě jsme jí nikdo nerozuměli.   Avšak zlaté pravidlo zní, že má-li rodič jakékoli obavy o řeč svého dítěte, je správné navštívit logopeda. 

3. Mateřská škola vypráví každé dítě.

Opravdu jsou případy, kdy školka „nakopne“ vývoj řeči u dětí a některé děti začnou mluvit více, avšak není to pravidlo. Spoléháním se na školku může rodič ztratit 6-12 měsíců, během kterých by již dítě mohlo postupovat v logopedické intervenci. Také při některých závažných problémech může mateřská škola způsobit opačný efekt a dítě může zažívat frustraci z toho, že nerozumí, co se kolem něj děje, a že ostatní nechápou jeho komunikační záměr. 

4. Nesprávná výslovnost se sama upraví ve škole při čtení. 

Někteří rodiče přicházejí na logopedii, až když mají doma druháka, který při diktátech dělá chyby, protože si nesprávně vyslovuje slova, která píše. Stále existuje názor, že dítě se naučí správnou výslovnost při čtení a učení písmen. Je pravda, že čtení může pomoci při fixaci hlásek do řeči, avšak pokud dítě neumí danou hlásku vyslovit nebo ji vyslovuje nesprávně, tak se tato nesprávná výslovnost projeví i při čtení a psaní diktátů a zvuková rovina řeči dítěte se určitě neupraví. 

5. Pokud budeme dítě neustále upozorňovat na správnou výslovnost, tak se ji naučí.

Spousta rodičů si myslí, že pokud bude dítě upozorňovat na nesprávnou výslovnost, tak dítě začne danou hlásku vyslovovat správně.   Ale neustálé upozorňování může vést k frustraci a v některých případech ik nesprávnému naučení se daných hlásek. Zejména při hlásce R dítě ještě nemusí být připaveno. Hláska R je opravdu artikulačně náročná a proto se může stát, že dítě si najde náhradu a začne tvořit například velárny (francouzské) R. Pro logopedy je obtížnější přeučit dítě z nesprávné výslovnosti hlásky na správnou, než naučit dítě hlásku, kterou ještě nepoužívá. Proto, pokud zkusíte dítě napomenout na výslovnost a vidíte, že se mu to hned nepodaří, doporučuji navštívit logopeda a poradit se s ním, zda je už čas na danou hlásku, jak připravit artikulační orgány na výslovnost hlásky a spolu s logopedem natrénovat správnou výslovnost dané hlásky.